Co to s ní je? Ona je slepá? No tak takhle na mě reaguje skoro každej, tak jen ať víte, nene nejsem slepá, jen mám tak maličkatý očka, že to tak často vypadá, protože jinak sem docela obr růžová prasnička Růženka… takže se na tom mým velkým těle ty moje mini očička dost ztrácí.
Já byla také jedna z prvních na farmě, rozhodně teda první z druhu prasátek a tenkrát tu byli jenom Dorotka s Lízou, Béďa, Wilda a slepičky, když jim zavolala Verča (vidíte, zase Verča, Oliverka taky zachránila holka, co se jmenovala Verča), zda by na farmě nemohli přijmout devítiměsíční prasničku, což jsem byla já.
Tenkrát pro mě neměli domeček ani výběh, jen slyšeli, že musí být opravdu vyteplenej a plot opravdu pevnej, protože my prasátka se dostaneme odevšad a všude. To sem samo začala zjišťovat na vlastní kůži až na farmě, protože do tý doby jsem byla jen ve školním chlívku na betoně.
Nikdy sem nebyla venku a neviděla ani sluníčko, ani jsem neochutnala travičku. A jak to se mnou tenkrát bylo? Byla jsem na tý škole z jedinýho důvodu, a to proto, že až budu uchovněná, budu mít selátka a na nich si budou studenti zkoušet základní úkony, aby se naučili, co je potřeba. Jenže byl tady problém, moje tetování nebylo čitelné, tudíž jsem nemohla být uchovněná. Jediná možnost tak byla, poslat mě na jatka a za mě si najít náhradu.
Tenkrát se spojila celá škola a všichni za mě prosili, že mě mají rádi a chtějí, abych někde mohla dožít v míru a bezpečí. Dokonce se uspořádala sbírka a vybralo se dost peněz, aby se postavilo vše, co bylo potřeba na můj příjezd. Na farmě se báli, to je jasný, takovej kolos tam ještě neměli, ale řekli si, že to zkusí a všichni začali pracovat na mým domečku a výběhu.
Nejvíc asi Kuba, tak jsem mu moc vděčná, protože mi udělal přímo rezidenci, která byla perfektně zateplená. A ještě mi tam natáhli topení, to prej aby mi v zimě bylo teplo, no jo amatéři to tenkrát byli, ale bylo to od nich moc milý. Každopádně nejvíc milujeme, když se můžeme pořádně zahrabat do slámy, kde se i zahřejeme a je nám hej i bez topení.
Pamatuju se, když mě převáželi, jak já sem se bála. Měla sem na sobě spoustu krvavých šrámů, prej se tam se mnou moc nemazlili, když mě nakládali a to vám byl rozdíl, jak se ke mně chovali mile a krásně, když jsme dorazili na farmu. Já si poprvý zalezla do svýho novýho domečku, kde jsem měla i obří prosklený okno. Do teď teda vzpomínají, jakej sem měla strach v očích, taky sem byla pokakaná strachy, ale brzy to bylo pryč a já se co nevidět zabydlela.
Mega moc jsem milovala se rochnit a poprvý zabořit rypáček do bahna a hlíny, to vám bylo něco. A jak mě rozmazlovali, to sem si užívala asi nejvíc, často mi i vařili nějaký dobroty, ale nejradši máme stejně ovoce a zeleninu, tvrdou kukuřici a granulky. No a taky, což málo lidí ví, tak se neskutečně rádi paseme a jíme trávu a jetelíček. To milujeme, a taky si užíváme, že tady máme možnost chodit po celý pastvině se všema zvířátkama.
